Palaa listaukseen

Sámeguovllus sávvet ahte dálá dássi bálvalusain bisuhuvvo – Sámegielat váikkuhandoaibmaorgána nammaduvvon

Lappi eanangoddi jođii sámeguovllus miessemánu loahpas ja fitne čoahkkebáikkiid lassin smávit báikkiin dego Vuohčus ja Njuorggámis.

–          Sámeguovllus olbmot leat fuolas das, bisuhuvvojitgo dálá bálvalusat ja das, mo sámegielat bálvalusaide geavvá, dadjá nuppástuhttinjođiheaddji Marja Perälä.

Lappi eanangotteválmmaštallamis lea váldojuvvon vuhtii sámegiela ja kultuvrra dovdamuša mearkkašupmi bálvalusain.

–          Dál mii garrasit rahčat dan ovdii ahte sámegielat bálvalusaid ordnen ja guhkes gaskkat dovddastuvvojit maid eanangotti ruhtadankriterainguin, lohká Perälä.  

Vuohčus ságastalle das, ahte bálvalusaid ja njuolggadusaid sáhttá heivehit báikkálaš diliide. 

–          Vuohččulaččat muittuhedje ahte dat mii heive gávpotguovllus, ii leat álo vejolaš boaittobealde, muitala oasálašvuođa koordináhtor Jukka Hakola.

Anáris váldofuollan lei dat, mo fidnet sámegielat bálvalusaid. Ságastallamiin bohte ovdan buorit evttohusat ja hástaledje eanangotti lágidit sámegielat bálvalusaid Davviriikalaš ovttasbargun.

–           Boahttevuođas višuvdnan sámegielat bálvalanguovddáš sáhtašii leat ovdamearkan Kárášjogas, gos leat juo váibmoguovddáš ja Sámi našuvnnalaš gealbobálvalus (SÁNAG), mii bargá gárrenávnnas- ja mielladearvvašvuođafuolahusain.

Dien soaitá leat dál váttis lágidit lágaid ja ásahusaid dihte. Vejolaš čoavddusin evttohuvvui sámegielat sode-guovddáža, mii fuolahivčče sámegielat bálvalusaid ollašuhttimis.

–          Dat lea miellagiddevaš evttohus. Leat ságastallan gal sámegielat bálvalanlinnjá birra. Dát leat hui buorre niestin boahttevaš ságastallamiidda, árvala sode-nuppástuskoordináhtor Miia Palo.

 

Rádjagielddat háliidit buoredit rádjaovttasbarggu

Ohcejogas ledje heajos vásáhusat iešguđege lágan ođastusain. Máŋgasat háliidedje buoret rádjaovttasbarggu. Gáregasnjárggas eandalii sávve beassat doaktárii 20 km duohkái Kárášjohkii, go dearvvasvuođaguovddážii Ohcejohnjálbmái lea sullii 100 km mátki ja Roavvenjárgga guovddášbuohccevissui 450 km.

Ohcejohkalaččat orro leamen goittotge duđavaččat dálá almmolaš bálvalusaide ja ledje rahpasat johttibálvalusaide.

–          Boahttevuođas muhtun bálvalusat soitet leat rieggáid alde ja johtit boaittobeale guovlluin, suokkarda nuppástusjođiheaddji Perälä.

Rádjágieldan ohcejohkalaččat fidnejit muhtumin jođáneappot doavtterveahki Norgga gádjunhelikoptera bokte. Dat lea lagabus Ohcejoga go Suoma gádjunhelikopter.

Eanodagas válmmaštallit besse gullat gieldda fuola dorvvolašvuođas ja bolesbálvalusain, deaivat gieldalaččaid sihke Luppokoti ássiid ja bargiid.  

–          Maiddái Eanodagas háliidedje dorvvastit rádjaovttasbarggu Norgii ja Ruŧŧii, dadjá nuppástusjođiheaddji Perälä.

Válmmaštallit movttáskedje go deive eanodatlaš nuoraid. Vaikko nuorat leat mannamin stuđeret eará guovlluide, váldooassi sis plánejedje fárret ruovttuguvlui ja álgit fitnodatdoallin. Nuorain leat positiivvalaš jáhkku boahttevuhtii ja máŋggas sis vásihedje ahte sáhttet váikkuhit áššiide, ovdamearkan nuoraidstivrra bokte.

 

Bargu joatkašuvvá váikkuhandoaibmaorgána bokte

Sámegiela váikkuhandoaibmaorgána lea nammaduvvon geassemánu álggus. Orgánas leat čieža lahtu ja sidjiide várrelahtut nu, ahte sámedikkis leat njealje lahtu. Nammademiid leat dáhtton lassin Saaʹmi siidsååbbaris, sámegielat bálvalusaid buvttadeddjiiguin (gielddat) ja bargiid servviiguin.

–          Dál bargu joatkašuvvá earret eará sámegiela váikkuhandoaibmaorgána bokte, go dat čoahkkana vuosttas geardde čakčat. Lassin sámedikki ságadoalli Tiina Sanila-Aikio lea gaskaboddosaš Lappi válmmaštallandoaibmaorgána lahttu. Borgemánus diehtit gii galgá leat sámegielat bálvalusaid válmmaštalli Lappi eanangotteválmmaštallamis.


Sámegielat váikkuhandoaibmaorgánii leat nammaduvvon:

Anne-Mari Näkkäläjärvi, várrin Inkeri Väystäjä, Eanodaga gielda

Varpu Falck, várrin Anne Kirste Aikio, Sámediggi

Ristenrauna Magga, várrin Neeta Jääskö, Sámediggi

Leena Niittyvuopio-Jämsä, várrin Nihkolas Valkeapää, Sámediggi

Tiina Sanila-Aikio, várrin Pia Ruotsala-Kangasniemi, Sámediggi

Risto Varis, várrin Hanna Riipi, Soađegili gielda

Elle Aikio, várrin Laura Arola, Ohcejoga gielda

Sámegielat bálvalusaid vásttuválmmaštalli

 

Laktáseaddji liŋkkat:

Gielalaš vuoigatvuođat – Sode- ja eanangotteođastus – Guovloođastus 

Váikkuhandoaibmaorgánaid nammadeapmi, Lappi gaskaboddosaš válmmaštallandoaibmaorgána čoahkkin 8.6.2018